Jak se chceme vzdělávat? Rozhoduje flexibilita, čas a praktický přínos

Když jsme připravovali další kurzy PKF APOGEO AKADEMIE, zajímalo nás, co od profesního vzdělávání lidé skutečně očekávají. Nechtěli jsme přitom vycházet jen z toho, co si myslíme my. Zeptali jsme se přímo těch, pro které naše kurzy vznikají.

Do průzkumu se zapojilo celkem 131 respondentů a jejich odpovědi ukázaly několik zajímavých věcí. Třeba to, že lidé se vzdělávat chtějí, jen potřebují, aby vzdělávání respektovalo jejich pracovní tempo a přinášelo jim něco, co opravdu využijí.

Chceme se vzdělávat. A osobní kontakt zůstává důležitý

První výrazný signál? Prezenční vzdělávání má mezi respondenty stále velmi silnou pozici.

Největší část respondentů, 38 %, preferuje prezenční vzdělávání. Dalších 31 % volí kombinaci online a prezenční výuky a 21 % dává přednost živým online školením. Záznam nebo jiné varianty preferuje zbývajících 10 %.

Výsledky tak ukazují, že ani v době, kdy jsme si zvykli na dostupnost online vzdělávání, osobní kontakt s lektorem neztrácí na významu. Naopak, čistě prezenční forma je mezi respondenty nejčastější volbou a dalších 31 % chce mít možnost osobní účasti alespoň v kombinaci s online výukou.

Ještě větší význam to má u praktických workshopů. Nové postupy nebo nástroje si můžeme rovnou vyzkoušet a pokud si s něčím nevíme rady, řešit problém přímo s lektorem na místě.

Nejde tedy o souboj online versus offline.

Výsledky spíš ukazují, že osobní setkávání má v profesním vzdělávání stále své pevné místo. Zároveň ale chceme mít možnost volby, a právě kombinace kvalitní prezenční výuky s možností online účasti může být cestou, která bude vyhovovat různým potřebám účastníků.

Celý den na školení? Raději stručně a k věci

Ještě výraznější shoda panovala u délky vzdělávání.

Přibližně 76 % respondentů preferuje školení v délce maximálně půl dne. Celodenní a delší programy jsou atraktivní pouze pro menší část účastníků.

Neznamená to ale, že se lidé chtějí učit méně. Spíš nechtějí trávit několik hodin nad informacemi, které by bylo možné předat rychleji. Místo dlouhého obecného semináře tak stále častěji dává smysl kratší a intenzivnější kurz zaměřený na konkrétní problém. A právě u kratších praktických workshopů dobře funguje právě prezenční forma. Několik hodin intenzivní práce, možnost vše si rovnou vyzkoušet a odejít s konkrétními znalostmi nebo postupy využitelnými v praxi.

Dobrý kurz není ten nejlevnější

Co nás při vyhodnocování výsledků zaujalo možná ještě víc, je způsob, jakým si lidé kurzy vybírají.

Hlavní roli především hrálo téma školení a jeho praktické využití. Důležitá je také odbornost a kvalita lektora.

Co mi tento kurz přinese do mojí práce?

Pokud nám školení pomůže vyřešit konkrétní problém, lépe se zorientovat v nové legislativě, osvojit si nový nástroj nebo ušetřit čas při každodenní práci, jeho hodnota je najednou úplně jinde. A právě tady může hrát důležitou roli také způsob výuky. U témat, kde je potřeba diskutovat, pracovat s konkrétními příklady nebo si nové postupy rovnou vyzkoušet, může osobní kontakt s lektorem výrazně zvýšit praktický přínos celého školení.

AI už není jen trend. Chceme se s ní naučit pracovat

Proměňují se také témata, ve kterých se chceme vzdělávat. Stále zůstává velký zájem o tradiční odborné oblasti, jako jsou daně a účetnictví, mzdy a HR, právo nebo compliance. Vedle nich se ale velmi výrazně prosazují umělá inteligence, IT a digitalizace.

V průzkumu témata jako AI a IT patřila mezi nejčastěji zmiňovaná témata. AI se tak postupně přesouvá z kategorie „bylo by dobré o tom něco vědět“ k dovednostem, které chceme umět skutečně používat. A nejde jen o samotné nástroje. S jejich rozšířením přicházejí další otázky: Jak AI využívat bezpečně? Jak ji zapojit do firemních procesů? Kde nám může skutečně ušetřit práci?

Právě u podobných témat se ukazuje význam praktického vzdělávání. Nestačí si jen poslechnout, co nový nástroj umí. Mnohem větší hodnotu může mít možnost si ho během workshopu rovnou otevřít, vyzkoušet na konkrétním zadání a případné otázky nebo problémy okamžitě konzultovat s lektorem.

Už nečekáme, až nás někdo pošle se vzdělávat

Přibližně 88 % respondentů uvedlo, že iniciátorem jejich vzdělávání jsou oni sami. To je pro nás velmi zajímavý výsledek.

Jinými slovy, většina lidí nečeká, až jim školení vybere zaměstnavatel, HR nebo nadřízený. Sami sledují, co se v jejich oboru mění, kde mají mezery a které dovednosti budou potřebovat.

Profesní vzdělávání se tak stále více stává osobní odpovědností za vlastní rozvoj.

A možná právě proto je důležité mít možnost zvolit si nejen téma a čas, ale také způsob, jakým se chceme vzdělávat. Výsledky ukazují silnou preferenci prezenčního vzdělávání, zároveň ale část účastníků oceňuje možnost kombinovat osobní setkávání s online formou. Každému totiž může v jiné situaci vyhovovat něco jiného.

Vzdělávání už není něco, co řešíme jednou za rok

A jak často se vlastně vzděláváme? Z průzkumu vychází, že přibližně 72 % respondentů se vzdělává každý měsíc.

To je možná jeden z nejzajímavějších výsledků celého průzkumu.

Ukazuje totiž, že profesní vzdělávání přestává být jednorázovou událostí, na kterou si jednou za rok vyhradíme den v kalendáři. Pro velkou část lidí se stává průběžnou součástí pracovního života. A při rychlosti, s jakou se dnes mění legislativa, technologie i samotné pracovní prostředí, to vlastně není překvapivé.

Jak tedy bude vypadat vzdělávání, které nám dává smysl?

Výsledky průzkumu ukazují, že se vzdělávat chceme, ale efektivně a s jasným přínosem pro praxi.

Osobní kontakt má stále důležité místo, umožňuje diskutovat s lektorem, ptát se a nové postupy si rovnou vyzkoušet. Zároveň ale chceme zachovat flexibilitu online prostředí a možnost zvolit si formu podle aktuálních potřeb.

Budoucnost proto nemusí být jen online, nebo offline. Důležitá je kvalitní prezenční výuka doplněná možností online účasti tam, kde dává smysl.

Protože vzdělávání by nemělo být další povinností v kalendáři. Mělo by nám pomáhat zvládat naši práci lépe.

Chcete se vzdělávat s námi? Přehled našich kurzů najdete zde.

Průzkum vychází ze dvou šetření realizovaných mezi dvěma skupinami respondentů, kterých se celkem zúčastnilo 131 osob. Vzhledem k mírně odlišnému znění některých otázek a možností odpovědí pracujeme u společných výsledků se souhrnnými hodnotami tam, kde je možné data vzájemně porovnat. U ostatních otázek uvádíme společné trendy nebo výsledky jednotlivých částí průzkumu.